Rozvody v bytech, (jádrech),různé úpravy domovního vodovodu, montáž sprchových koutů či masážních stěn...Výměna či instalace: boilerů, zařizovacích předmětů, baterií...

Použité materiály: letovaná měď, plast PPR, pozink

Praha - Voda z kohoutku je v Praze nezávadná, obsah sledovaných sloučenin léků je tak nízký, že ho nelze stanovit, a obsah olova a pesticidů je hluboko pod hygienickým limitem. Uvedly to dnes Pražské vodovody a kanalizace (PVK) s odvoláním na výsledky rozborů vody, které pro ně provedla akreditovaná laboratoř. čtěte celý článek..

Lidské tělo se skládá větším dílem z vody, obsahuje přibližně stejné procento vody jako zemský povrch. Máme v sobě 23 procent uhlíku, 2,6 procenta dusíku, 1,4 procenta vápníku a stopová množství více než 30 jiných prvků. Především však obsahujeme kyslík a vodík, spojené v té jedinečné molekulární kombinaci zvané voda. Kojenec je ze čtyř pětin voda, dospělý člověk asi ze dvou třetin, starý člověk zhruba z poloviny hmotnosti. Proto jsou na případný nedostatek vody nejcitlivější kojenci a malé děti. S nedostatkem vody se organismus vyrovnává mnohem hůře než s hladověním. Už ztráta 20 % tělesné vody je smrtelná. Na dehydrataci člověk umírá asi během 7 dnů. Podle Guinnesovy knihy rekordů vydržel bez vody nejdéle jeden mladý Rakušan, kterého policie zapomněla v cele pro zadržené. Našla ho po 18 dnech na prahu smrti. Zdravá pitná voda pochází ze zdravého životního prostředí. Fakta o životním prostředí v českých zemích jsou známa, stejně tak jako skutečnosti o poklesu imunologické odolnosti obyvatel, nárůstu alergických onemocnění, nízké střední délce života atd. Je nepochybné, že zdravotní stav občanů je stavem životního prostředí - tedy i stavem pitné vody - ovlivněn. Účinky kontaminantů hledaných v pitných vodách jsou toxické, karcinogenní, mutagenní (vliv na potomstvo), teratogenní (zrůdný vývoj plodu) a často kombinované. V případě srovnávání zdravotního vlivu potravin a pitné vody nelze přehlédnout jeden podstatný rozdíl: Potraviny si můžeme z poměrně širokého sortimentu vybírat. Skutečně lze vynechat z jídelníčku prorostlý bůček nebo alespoň zaměnit hovězí játra za játra kuřecí. Pitnou vodu však dnes a denně používáme ze stejného zdroje. A» se jedná o vodu ze studny nebo z veřejného vodovodu, jsme jí denně ovlivňováni. Tím je umocněn význam i velmi nízkých koncentrací škodlivin, z nichž některé se v těle kumulují (arzen, kadmium, olovo), jiné působí pozdně a bezprahově (specifické organické látky jako benzen, vinylchlorid, tetrachlorethen a další). Soustavný - každodenní - vliv pitné vody na vaše zdraví je tím správným zdůvodněním snahy o to, aby vaše pitná voda byla vysoce kvalitní. Pouze taková voda bude přátelská vůči Vašemu zdraví. Navíc ale Vám bude přinášet denodenní drobné radosti: je totiž chutná a nepáchne.

Pitná voda se v ČR vyrábí z vod povrchových i podzemních (zhruba 50/50) úpravou. K úpravě surové vody na vodu pitnou se používají metody fyzikální (např. filtrace) i chemické. Veškeré chemikálie používané pro úpravu vody musejí splňovat přísné zakonné normy. Posledním krokem výroby pitné vody je její hygienické zabezpečení - desinfekce, jejímž cílem je zničení případných patogenů a vytvoření dezinfekčního rezidua, které má za úkol bránit sekundárnímu nárůstu mikroorganismů ve vodovodní distribuční síti. Dezinfekce se provádí přidáním oxidačního činidla (prostředky na bázi chlóru, ozón) nebo ozářením vody UV zářením. Pitná voda musí splňovat kvalitativní parametry stanovené vyhláškou 252/2004 Sb. a to v místě kde je spotřebovávána. V ČR je kvalita pitné vody dodávaná vodárenskými společnostmi na velmi vysoké světové úrovni. Eventuelní pachu», zákal či zabarvení vody je způsobeno reakcí dopravované vody s vnitřním povrchem potrubí (které bývá někdy i přes sto let staré) a v drtivé většině případů se jedná pouze o estetickou, nikoli zdravotní, závadu. více v článku..

ROZVODY PITNÉ VODY

Měď je v plné míře korozivzdorná proti pitné vodě, která splňuje požadavky na kvalitu vody „určené pro lidskou spotřebu“, tj. na kvalitu pitné vody, kterou stanovuje norma. Ve výjimečných případech může dojít k poškození korozí, která vzniká působením měkkých, na přírodní soli chudých vod, s hodnotou pH menší než 7. Tyto vody však sými chemickými a bakteriologickými vlastnostmi jsou nevhodné jako pitná voda a mohou se vyskytovat pouze výjimečně u kopaných studní. Nebezpečí koroze měděného rozvodu pitné vody nehrozí, jestliže hodnota pH vody je větší než 7. Velké problémy může způsobit nevhodný výběr materiálu při vzájemném spojování prvků. V rozvodech pitné vody, odlišně od otopných soustav, je vždy přítomen pohlcený kyslík. Měď vstupuje do reakce s kyslíkem pohlceným ve vodě a na stěně trubky se vytvoří ochranná vrstva oxidu měďnatého. Po dobu tvorby ochranné vrstvy je stále ve vodě určité, velmi malé množství rozpuštěné mědi. Jestliže rozpuštěná měď přijde do styku s pozinkovanou ocelí, nejprve rozleptá zinkovou vrstvu a pak způsobí korozi samotné oceli. V pozinkovaných ocelových trubkách vznikne bodová koroze způsobená mědí. Proto je důležité, aby ve směru proudění vody byly umístěny nejprve prvky ocelové pozinkované a teprve po nich měděné rozvody. Toto pravidlo se musí dodržet i při instalaci potrubí pro teplou užitkovou vodu. Jestliže rozvod má cirkulační potrubí, celý rozvod musí být proveden z mědi.