/gallery/stokovani.jpg

V roce 1660 byly vybudovány klenuté stoky v příkopech původně určených k odvádění dešťové vody a výkalů. Tyto příkopy vedly z míst dnešního Můstku podél dnešní Národní třídy do Vltavy a z míst dnešní Prašné brány podél Revoluční třídy do Vltavy.

V roce 1660 rovněž postavili jezuité velkou klenutou stoku k odvodnění Klementina. Stoka byla splachována vodou, tekoucí z kašny na nádvoří Klementina. Stalo se tak proto, že v Klementinu bydlelo a studovalo několik set lidí.

 

  • V roce 1660 byly vybudovány klenuté stoky v příkopech původně určených k odvádění dešťové vody a výkalů. Tyto příkopy vedly z míst dnešního Můstku podél dnešní Národní třídy do Vltavy a z míst dnešní Prašné brány podél Revoluční třídy do Vltavy.
  • V roce 1660 rovněž postavili jezuité velkou klenutou stoku k odvodnění Klementina. Stoka byla splachována vodou, tekoucí z kašny na nádvoří Klementina. Stalo se tak proto, že v Klementinu bydlelo a studovalo několik set lidí.
  • Dvorský dekret z 8.10.1787 schválil plán výstavby kanálů a uložil Guberniu ihned započít se stavbou. Teprve poslední nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek se energicky postaral o dokončení první veřejné kanalizace v Praze. V období 1816 - 1828 bylo postaveno 44 km stok.
  • V roce 1876 byl založen komitét pro řešení kanalizační otázky.
  • V roce 1884 byla vypsána soutěž na projekt nové pražské kanalizační soustavy.
  • V říjnu 1889 se usnesla městská rada zadat nový projekt kanalizace Dr. J. Hobrechtovi z Berlína a Ing. Kaftanovi. Projekt nesl označení \"Generelní projekt. Projekty byly dány téhož roku k přezkoumání Ing. Lindleyovi, který nedoporučil žádný z obou projektů a nabídl zpracování vlastního projektu. Ten pak odevzdal v r. 1893. 21.4.1894 městská rada schválila Lindleyův projekt a Sbor obecních starších učinil totéž 2.5.1894, c. k. místodržitelství nakonec projekt schválilo 19.11.1894.
  • V r. 1898 byla na Malé Straně zahájena stavba malostranského sběrače a řada dalších kanalizačních staveb byla rovněž zahájena. V r. 1899 byly v městské radě schváleny plány na stavbu čistící stanice v Bubenči.
  • V r. 1900 se budovala kmenová stoka A, tunel pod Letnou, staroměstská shybka. V roce 1901 byla zahájena výstavba čistící stanice. Vodoprávní kolaudace kanalizační čistírny se konala 1.6.1907 a 11.2.1908. Čistírna však byla v provozu již od 2.2.1905.
  • Celková délka stokové sítě koncem roku 1910 činila 145 321 bm.
  • V roce 1930 se v důsledku rozvoje Prahy začíná uvažovat o výstavbě nové čistírny, která by nahradila čistírnu v Bubenči. Se stavbou hlavního sběrače E z Troje do Libně bylo započato v roce 1934 s účelem odvést odpadní vody z Libně a Vysočan, vypouštěné dosud ze staré libeňské a vysočanské betonové kanalizace u Holešovického mostu, pod Prahu u ZOO.
  • V roce 1947 je v provozu 729,8 km trvalých stok a 203,1 km stok provizorních a starých.
  • V roce 1951 byla zřízena Pražská vodohospodářská služba ÚNV hl. m. Prahy - kanalizace a Pražská vodohospodářská služba - čistírny odpadních vod. I ostatní dva vodohospodářské podniky, tj. PVS - vodárny a PVS - vodní toky jsou řízeny ÚNV hl. m. Prahy.
  • K 1.1.1954 jsou PVS - kanalizace a PVS - čistírny odpadních vod sloučeny a vzniká organizace Pražská kanalizace a čistírny odpadních vod. Vláda ČSR svým rozhodnutím č. 647 rozhodla o výstavbě nové ústřední kanalizační čistírny hl. m. Prahy na Trojském ostrově. V roce 1959 se stala Pražská kanalizace a čistírny odpadních vod investorem stavby Ústřední čistírny odpadních vod na Trojském ostrově jako právní nástupce původního investora. Generálním dodavatelem stavebních prací byly Vodní stavby, n.p., generálním dodavatelem strojně-technologického zařízení pak Královopolská strojírna Brno a generálním projektantem Hydroprojekt Brno. Stavba byla dokončena v roce 1967.
  • K 1.1.1964 dochází ke sloučení PKČOV a Pražské správy vodních toků a vzniká podnik Pražská kanalizace a vodní toky.
  • V roce 1972 byl zahájen soubor sedmi staveb kmenové stoky K v délce 11,2 km, DN od 200 do 360 cm z Modřan do ÚČOV, který byl dokončen v roce 1980.
  • V letech 1976 - 1988 byl realizován soubor šesti staveb kmenové stoky F v celkové délce 5,8 km o jednotném profilu DN 3200 mm.
  • Nejvyššího přírůstku délky sítě - 110 km, bylo dosaženo v roce 1985.
  • V období 1974 - 1985 byla uskutečněna první intenzifikace ÚČOV, zahrnující mimo jiné napojení kmenové stoky K, výstavbu druhé šnekové čerpárny, měření přítoku, výstavbu nové česlovny, dmychárny, kotelny, dalších dvou dosazovacích nádrží, kalových zahušťovacích a manipulačních nádrží.
  • V roce 1988 byl vypracován dosud poslední generel kanalizace hl. m. Prahy.
  • Na podzim roku 1990 byla provedena oprava Staroměstské shybky kmenové stoky A pod Vltavou v dimenzi 2 x DN 1000 mm a délce 175 m.
  • V roce 1994 byla zahájena již druhá intenzifikace ÚČOV, která byla dokončena v roce 1997.
  • K 1.4.1998 vznikly akciové společnosti Pražské vodovody a kanalizace, zabezpečující provoz kanalizační a vodárenské infrastruktury hl. m. Prahy a Pražská vodohospodářská společnost, vykonávající správu obou systémů pro nové vlastníky, kterými se staly hlavní město Praha, akciové společnosti Úpravna vody Želivka a Zdroj pitné vody Káraný. Současně zanikly státní podniky Pražské vodárny a Pražská kanalizace a vodní toky. Stalo se tak na základě schváleného privatizačního projektu. Správa pražských vodních toků je převedena na Magistrát hl. m. Prahy a výkonem vybraných povinností správce je pověřen podnik Lesy hl. m. Prahy. Po 50 letech se tak vlastnictví pražského kanalizačního systému vrací zpět do rukou hlavního města Prahy.